Home

S Kolečkama na kole na Zámeček Pádolí

30. - 31. 7. 2011  -  tam 79 km , zpět 60 km

Je to skoro na den přesně, kdy jsme jeli s Kolečkama na Zámeček Pádolí. Loni se výlet velmi podařil (zde), cílem bylo ho zopakovat a trochu vylepšit.

Počasí nám ale tentokrát vůbec nepřeje.

 

Prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, prší, stále prší.

 

Jsme v Dobrušce - prší.

 

Jsme v Novém Městě - přijíždíme k Šimberům - prší.

 

Jsme v Novém Městě - odjíždíme od Šimberů - prší.

 

Míříme k Sedloňovu - prší. Stále prší.

 

Jsme v Deštné - prší.

 

V Dobrušce sháníme, kde se najíst. Kdo jiný nám může lépe poradit než Radka. Po vynikajícím obědě zjišťujeme, že Jirka má zase prázdné kolo (poprvé to bylo 300 m po startu).

Pohled Radky jasně naznačuje, že by s námi asi neměnila.

 

 

Jet do pekla za sucha je náročné. Za deště tam jezdí asi jen magoři.

 

Po pár kilometrech zastavujeme (kde jinde než v kaluži) a koukám, že mi z předního kola utíkají bublinky. Nacházíme kryté místo a duši lepím přímo na kole. Všem je zima.

 

Stále stoupáme nahoru - zima nám už naštěstí není

 

Petra si před chvílí sundala brýle, protože přes ně v tom dešti stejně nebylo vidět. Přijíždí k nám a ukazuje na tu modrou a žlutou popelnici a povídá:

"Když jsem se blížila k té zatáčce, viděla jsme vás, jak stojíte na kraji silnice a říkala jsem si, že jsi nějak přibral. Jste totiž stejně barevní."

 

Konečně na Zámečku - není na nás nit suchá. Nutno ale podotknout, že dojíždíme ještě za světla. To v případě výletu s Kolečky je naprosté unikum.

 

Druhý den ráno je jasné, že naše trápení bude pokračovat. Pršet nepřestává.

 

 

Tak rychle společnou fotku - zatím jsme suší. Je nám naprosto jasné, že to dlouho nevydrží - čeká nás 60 km zase v dešti (zde).

 

A co za rok? Budeme muset vybrat místo, kde tolik neprší.

 

 

Home